Autor - Magdalena Pujmanová

S vlastivědným spolkem v poutním areálu v Horní Polici

8.11.2021 09:49 | Muzeum

Bohatá historie poutního areálu v Horní Polici začala vznikat v roce 1523. Tehdy sem do původního gotického kostela přinesli věřící sošku Panny Marie, kterou našli v Ploučnici. Tento „dar z nebes“, 75 cm vysoká socha znázorňující Pannu Marii v naději, byl vystaven na hlavním oltáři, a od té doby se zde scházeli poutníci, aby se jí poklonili. Mariánský kult v 15. století, při kterém se poutí zúčastňovalo stále více lidí (Horní Polici navštěvovalo spolu s Bohosudovem nejvíce lidí v Čechách), si vynutil přestavbu kostela.

Příběh z věnování v knize: legionář a odbojář Alois Fürbacher 4

13.7.2021 09:32 | Muzeum

 „Nepopírám, že se mne Bautz dotazoval na nějaké skutečnosti týkající se ČSR, ale to si také nepamatuji.“
„O těchto dvou případech, kdy jsem já byl prostředníkem pomoci k opuštění republiky, žádný z mých kolegů, kteří dojížděli služebně do Rakouska, neví.“ (Úryvky z výslechových protokolů z roku 1957)

Příběh z věnování v knize: legionář a odbojář Alois Fürbacher 3

30.6.2021 13:00 | Muzeum

Koncem roku 1940 přišel „Černý Turek“ za Morávkem. Byl s ním i s Mašínem v trvalém spojení a patřil k nejspolehlivějším oporám Tří králů. „Tak máme konec, Leone!“ Morávek – v této chvíli Leon – vzal od Zemana dopis, který znamenal další pohromu pro Tři krále. Jako „nespolehlivý legionář“ byl Zeman z Wagon Lits propuštěn. „A Fürbacher má totéž …“ „Co budeme dělat kamaráde? Tohle spojení nám bude chybět.“ (Citace z knihy Tajemství tří králů autorů Petra Kettnera a I. M. Jedličky)

Příběh z věnování v knize: legionář a odbojář Alois Fürbacher 2

23.6.2021 17:12 | Muzeum

„Vyrostl jsem v Oldřichově u České Kamenice v rodině sklářské. Můj otec byl sklářský mistr. Vychovával nás v českém duchu, ač jsme byli nuceni navštěvovat německé školy.“ (Citace z životopisu sepsaného v roce 1969)

Příběh z věnování v knize: legionář a odbojář Alois Fürbacher

14.6.2021 13:05 | Muzeum

Práce v muzejní knihovně se mnohým zdá nudná a nezáživná. Spočívá hlavně v katalogizování knih, těch nových i dávno vydaných. Ale knihovnice a knihovníci svoji práci milují. Poznáte je snadno. Knihu vezmou do ruky, potěžkají ji, prolistují, otevřou, podívají se na titulní list a tiráž.

Lípy v České Lípě

23.6.2020 09:00 | Muzeum

Po koronavirové přestávce obnovil Vlastivědný spolek Českolipska svoji činnost v sobotu 13. června procházkou po městě na místa, na kterých naši předkové i současníci vysadili národní strom lípu. S touto historií nás seznámil Ladislav Smejkal.

Kudy chodil básník

21.6.2020 20:53 | Muzeum

Je název výstavy, kterou 2. června otevřelo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě pobočku Památník Karla Hynka Máchy v Doksech. Je věnována 210. výročí narození K. H. Máchy. Po jeho stopách na Doksku, Dubsku a Kokořínsku se vydal fotograf Vladimír Štěpánský. Atmosféru míst, kudy mohl básník projít, zachytil velkoformátovým fotoaparátem v mlze, mírném dešti, při zatažené obloze a občas prosvítajícím slunci. Hrady Bezděz, Kokořín, Houska a další i méně známá místa (např. Alej vzdechů v Doksech) jsou zachyceny na kontaktních otiscích z negativů 18 x 24 cm a 8 x 10 inch a zpracovány klasickou fotografickou technikou.

Vlastivědná procházka Moskevskou ulicí

18.2.2020 10:00 | Muzeum

Dnešní Moskevská ulice protíná město od jeho vzniku. Byla vždy rušná, s obchůdky a hospůdkami, a hrnčířskými trhy. Podle kostela sv. Kříže se nazývala Křížová (Kreuzstrasse), stejně jako brána, která zde byla v době, kdy bylo město obehnané hradbami.

Zemědělské podnikání na Českolipsku

6.2.2020 20:39 | Muzeum

V Meyerově lexikonu z roku 1840 je Česká Lípa charakterizována jako „Eine Fabrikstadt in Böhme“. Nálepku města továren v Čechách získala kvůli kartounkám, v nichž výroba potištěných látek a šátků v těch letech kulminovala. Do stínu se tak dostalo zemědělství a obchodování, tolik typické pro zdejší kraj, s tradicí sahající až do středověku.

Českolipské stopy v Bavorsku

30.1.2020 21:58 | Muzeum

Po 2. světové válce se takřka 2 miliony odsunutých Němců usadily v Bavorsku. Důvodů bylo několik. Bavorsko bylo válkou oproti průmyslovým oblastem relativně málo postižené, zemědělský ráz krajiny sliboval, že zde nebude panovat bezprostřední hlad. Pro odsunuté z Pošumaví a západních Čech měli Bavoři podobnou mentalitu.