15/2021

Verze pro tisk |

„Bojíš se,“ zeptala se mě kolegyně ze střední školy. Oočkovaná dvěma dávkami vakcíny, která před dětmi nestála několik měsíců, a ještě chvíli nebude.

„Ne, přijde mi nebezpečnější se doma zbláznit, než ve škole zapomenout, že je to svinstvo stále ve vzduchu,“ odpověděl jsem.

Tento příklad je jen další ukázkou zmatků. V Libereckém kraji nejprve naočkovali učitele krajských škol. A ty, co do poslední chvíle učili, nechali na holičkách. Vzápětí očkování učitelů na deset dnů úplně zastavili. S tím, že ho obnoví, až se rozhodne, kdy se školy otevřou. Mateřské školy a 1. stupně se otvírají a jejich učitelé a učitelky často ještě čekají na svůj PIN II.

Naštěstí jiné kraje měly jinou strategii, takže já a část mých kolegyň jsme se nechali naočkovat v Mělníku. A spolu s námi i učitelé z dalších českolipských či borských škol, protože jsme si informaci nenechali pro sebe.

Já budu za imunního považován někdy kolem 5. května.

Také od pondělí testujeme sebe i žáky. Testy, které ve srovnání dopadly nejhůře ze všech. Dvacetiprocentní úspěšnost záchytu, pravda, není mnoho.

Nechápu ale biomatky, co proti testování stále něco mají. Většina dětí se na ně těší, protože to zkrátka bude změna. V nose se šťourají beztak všechny, a možná i hlouběji. Já osobně testování považuji za jeden z nejlepších příkladů problémového vyučování. Extrakce, pufr, pH, vzorek, kontaminace … tolik pojmů, které se v budoucím životě mohou hodit i nechemikům a nebiologům. Jen je prostě škoda, že samotný smysl testování se vysvětluje při té chybovosti špatně.

Utrousil bych rád ještě pár slov o tom trusu z Hradu nebo o tom StBákovi ze Strakovky, ale je to mimo mísu.

Pojďme na hezčí věci.

Kaprál Hoferik (podcast si můžete poslechnout zde) se poslední dobou zbláznil do natáčení časosběrných videí. Zde je sestřih z posledních pár dnů.

Kuba Horák natočil novou desku, svou první sólovou. Více informací, třeba o křtu zjistíte z tohoto článku.

Miloslav Lomič stále bojuje o záchranu dokského kina a prakticky denně on-line promítá. I kvůli podpoře kvalitních filmů připravil dvoudílný rozhovor s Vladimírem Hendrichem. První část jsem už naeditoval (zde).  

S nástupem na prezenční výuku nevím, jak budu stíhat své projekty v i-novinách, ale snad se rozhýbe kultura a bude čtenost táhnout jiný segment.

O výzvě Sto pohledů na Českolipsko bych chtěl informovat jednou týdně (poslední souhrnný článek je zde). Je v ní už hodně přes sto účastníků a já nyní doufám, že co nejvíce z nás dosáhne sta výšlapů. Znovu opakuji, že hlavní ceny se losují.  

Podcastů mám rozjednaných několik, ale raději bych je už natáčel naživo. Zatím vydávám čtení z deníku Otakara Zahálky. Je to sice spíše pro fajnšmekry, ale Petr Sládek si s tím dává dost práce. Snad bude výsledek nadčasový. Poslouchat můžete ve všech významných podcastových aplikacích … a přesto mi každou chvíli někdo řekne, že neví, jak na to. Přitom je to jednodušší než naladit rádio. Kliknu na odkaz, kliknu na symbol přehrávání, poslouchám. Třeba při stoupání na kopec. Hodně pohodlné na pc je to třeba z českého webu České podcasty. Co se týká mobilů, tak asi třetina všech poslechů je přes Spotify. Já jsem konzervativně zvyklý na Podcast Go.

Asi nejlepší ohlasy má série Českolipský pantheon. Pod každým dílem máte seznam všech doposud vydaných dílů. Momentálně mám rozepsané dva. Jeden o dalším členovi rodu Elbel, druhý o významném britském komikovi, jehož prapradědeček byl v Lípě pohřben.

Tady je malá nápověda:

Fotografie v perexu je z ranního Holého vrchu, kde Spolek Souznění připravuje pro občany neskutečné věci. Po dubáncích velikonoční výzdoba. I díky Spolku je Holý vrch nejnavštěvovanějším vrcholem Česka wink

Nahoru

Komentáře

Re: 15/2021

Nevím, jestli pojem biomatky není moc velké klišé. Ale chápu, že je to váš deník ....

Nahoru