Duo náctiletých talentovaných hudebníků z Nového Boru doprovodí živou hudbou v pondělí 30. listopadu v kině Crystal restaurovaný skvost němé éry české kinematografie, komedii s Vlastou Burianem.
Pro novoborskou kapelu Flush Buttons (s níž jsme přinesli rozhovor před devíti měsíci na stránkách měsíčníku Lípa) ve složení syntezátory David Tichý a bicí Antonín Kropáček to bude mimořádný večer. Naživo totiž zahrají doprovod k filmu s Vlastou Burianem Milenky starého kriminálníka z roku 1927 o chlapíkovi, který se vyprávěním smyšlených historek o vraždách svých milenek pokouší uniknout manželství s energickou Anny Ondrákovou. Těšme se na spojení komedie plné honiček a dvojnických scén s temnou živou elektronikou. Pro FB to tak bude další zářez v letošním roce, v němž se definitivně etablovali na českou hudební scénu a mimo jiné vyhráli cenu diváků na pražském festivalu Malá alternativa. Co na hudební doprovod i samotný film říká dvojice hudebníků?
Jakou formou jste přistoupili k přípravě hudebního doprovodu?
David: Naše běžné koncerty jsou čistá improvizace a ani na ten pondělní jsme si nepřipravili nic konkrétního, nicméně něco jako scénář mít budeme a hlavně bychom chtěli nějak odrážet náladu a tempo různých částí filmu. Aspoň trochu.
Tonda: Koupil jsem si nový syntezátor.
Máte zkušenosti s doprovodem němého filmu?
David: Jako Flush Buttons nemáme zkušenosti žádné a ani já jsem nikdy pořádně nic scénicky nedoprovázel, pokud teda nepočítám pár hudebních útržků, které jsem hrál na mezinárodním workshopu Lanterna Futuri k divadelnímu představení. Jinak je to pro mě úplná novinka a jsem dost zvědavej, jak nám to půjde!
Tonda: Na konzervatoři jsem doprovázel ještě s jinými hudebníky divadelní představení, tohle bude však jiné už jen tím, že budu hrát bez not a nebudu hrát na tympány. Jsem zvědav, co na to řeknou diváci, protože já si to budu užívat jako vždy!
Proč jste sáhli po možnosti doprovázet němý film?
David: Protože je to obrovská možnost vyzkoušet si něco nového. A protože budeme jako Cinematic Orchestra nebo Ufajr.
Jaké jste měli první dojmy při zhlédnutí filmu?
Tonda: Při sledování jsem si naši hudbu pustil z internetu a moc mě bavilo, když Vlasta Burian tancoval do rytmu. Po zhlédnutí filmu už jen doufám, že bude takhle ve formě i v pondělí.
David: Že to snad nějak půjde. Spojení naší hlukové produkce a němé komedie až grotesky mi od začátku připadalo strašně bizarní, ale po zhlédnutí filmu si myslím, že to nějakým zvláštním způsobem dohromady fungovat bude.
Má smysl, aby se na 100 let starý film přišli podívat lidé do kina?
Tonda: Má to smysl. Móda, účesy, vystupování té doby je prostě skvělé a mnohdy stále aktuální a inspirující. Má osobitý druh humoru, prostě se zasměješ, i když ten samý člověk spadl už třikrát. (smích)
David: Každopádně! Určitě je to něco o dost jiného, než na co jsou všichni zvyklí, což je myslím taky největší lákadlem.
Jaký je váš vztah k nezvukové éře filmu? Máte nějaké filmové favority z té doby?
David: Přiznám se, že si ani nepamatuju, jestli jsem vůbec někdy nějaký němý film viděl. Jestli jo, tak je to hodně dávno. Strašně dlouho už se plánuju podívat na Metropolis, a to nejlíp s albem Vertikal od skupiny Cult of Luna ve sluchátkách, protože je právě tímhle snímkem inspirované.
Je nějaký film, k němuž byste rádi udělali doprovod?
David: Určitě jich bude plno, klidně bych udělal doprovod k většině svých oblíbených filmů. Myslím, že zrovna Flush Buttons by se tou temnou atmosférou a vesmírnou elektronikou hodili k mému nejsrdcovějšímu sci-fi Sunshine.
Tonda: (smích)
Informace o akci zde.