Fotoglosy z Korejského poloostrova 25. (O jednom víkendu se studenty)

Verze pro tisk |

Marcela Meidiger pochází z Nového Boru, ale po revoluci odešla do světa živit se jako učitelka francouzštiny. Pobyla v Mexiku a USA. Nyní už více než rok působí v Jižní Koreji.

1. Universitní rok z Koreji nezačíná, tak jako v Evropě v říjnu, ale v březnu. Do prvních ročníků nastupují bývalí středoškoláci, kteří strávili poslední tři roky v uniformě své školy. Zůstávali ve škole dlouho do noci, nesměli pít alkohol, kouřit a chlapci svádět dívky na veřejnosti. A co se týká dívek, ty směly po chlapcích jen nesměle pokukovat. Se vstupem na vysokou školu se všechno rázem změní. Studenti jsou svobodní, a musejí se v získané svobodě co nejrychleji zorientovat. Proto v březnu každá universita organizuje  prodloužený víkend, kterému se říká MT (Membership Training). 


2. A tak odjíždím se studenty katedry francouzštiny University Cheongju, kde učím, na západním pobřeží Korejského poloostrova, do letoviska Taejon. Naše universita tam postavila moderní ubytovnu s výhledem na moře, kam kromě studentů během zmíněného MT jezdí zaměstnanci university na levnou rodinnou dovolenou. Studenti-dobrovolníci z vyšších ročníků pečlivě připravili celý pobyt: cestu, stravování a program. Jako starší a zkušenější se automaticky těší úctě nováčků, ale také za ně cítí odpovědnost. To je jeden z rysů filosofie konfucianismu, jež je už po staletí uložená v podvědomí Korejců.


3.  Dorazili jsme k moři a máme štěstí, je nádherné jarní počasí, slunce, modrá obloha a teplý svěží vítr. Na neobvykle čisté pláži se ozývají veselé výkřiky a povzbuzování, nejsme v tomto koutě Koreje zdaleka sami, několik jiných škol tu pořádá MT.  Náš odpolední program je zahájen, bude se soutěžit.

4. Kohoutí zápasy na jedné noze, vybíjená s dívkou schovanou za zády mužského ochránce, souboje bitevních vozů, co vůz, to čtyři silní muži s drobnou dívkou na ramenou, cílem je uchvátit kšiltovku z hlavy dívky soupeřova vozu. Účastní se všichni, nováčci i ti ostřílení.

5.  Na závěr  jsou organizátoři za veselého jásotu nováčků vhozeni do vln Čínského moře.

6.  Zásoby potravin a alkoholu se přivezly s sebou, vaří se ve skupinách, v každé z nich je několik studentů prvního ročníku, a pár starších. Korejci na cestách nejedí sandviče ani smažené řízky, ale poctivě si vaří. Vozí s sebou jednoduchý vařič se dvěma malými plynovými bombami upevněnými vespodu, hrnec a nakloněnou plotýnku. Na té připravují sangyopsal, opékané plátky pěkně prorostlého vepřového masa. A v hrnci vaří polévku z kimči, ostrou verzi naší zelňačky.

7.  Večer začíná romantickým západem slunce nad Čínským mořem. Skupinky studentů zasněně hledí do rudě zbarvených vln a sní o své budoucnosti. Je to šťastná generace, která nepoznala bratrovražednou Korejskou válku, ani hlad a bídu poválečných let. Jsou veselí, plní optimismu,  a chuti do života.

8. A potom se vaří a pije a jí, a vaří a pije a jí. Alkohol hraje důležitou roli ve společenském a profesionálním životě Korejců, díky jemu se navazují přátelství a řeší citlivé pracovní problémy.  Korejci do 18 let věku  nepijí alkohol. Proto jsou zelenáči  prvního ročníku  zasvěcováni do umění  konzumace levného tradičního soju, 20%-ního alkoholu z rýže. Jejich starší kolegové vědí, že pití se musí doprovázet jídlem, proto se vaří a jí až do časných ranních hodin. A hrají se hry, kde rytmus a slovo je doprovázené gestem, kdo prohraje, musí se napít.

9. Noc prolitá alkoholem byla dlouhá a ráno je bolestné. Mám za sebou dvouhodinovou procházku na pláži a studenti se konečně probouzejí. Dávají se dohromady, jak to jde. Dívky se líčí, a dokonce i chlapci si nechávají kulmovat vlasy. Fysický vzhled je pro Korejce velmi důležitý, ženy i muži tráví mnoho času před zrcadlem.

 10. Odpoledne jsou už zase všichni ve formě, na programu je fotbalový zápas. Muži hrají a ženy na tribuně jim fandí. Fotbal je v Jižní Koreji velmi oblíbený, na stadionu pod našimi okny v Cheongju se hraje každý den, i v neděli od sedmi hodin ráno.

11. Prváci vypadají spokojeně. Vykročili pravou nohou do dospělého života, poprvé se svorně opili. Nikdo ale nezvracel, neutopil se, nevrávoral v ulicích, nerozbíjel zařízení hotelu. Vše proběhlo v klidu pod odpovědným dohledem starších studentů.

Nahoru