Klinštejn (výlety díl 5.)

Archiv
Verze pro tisk |

Za výchozí bod našeho putování jsem tentokrát vybral železniční zastávku Střelnice. Odtud vyjděme po modré značce po silnici vedoucí do Horní Libchavy. Vydržme, ačkoli co chvíli nás budou míjet automobilisté lačnící po laciném benzínu z místní pobočky podniku Benzina. Právě za skladem zmíněné firmy nás „modrá“ konečně vysvobodí a my se ocitneme v přírodě.

Zpočátku to tedy tak nevypadá, neboť si zde někdo „odložil“ televizi, několik pneumatik se sjetým zimním vzorkem, kus zdiva a nespočet plastových lahví. Pak se však po pravé straně objeví vodní plocha zarostlá rákosím, z něhož vypluje lyska pohybující hlavou stejně jako letošní první vicemiss a nad nímž zakrouží méně známý dravec pochop rákosní. Své kouzlo má i potok zvaný Sporka, podle něhož půjdeme několik set metrů.

Modrá trasa vede sice i dál podél potoka, ale o něco romantičtější je ujít si aspoň kilometr po zrušené železniční trati mířící do České Kamenice. Asi v půlce putování po náspu cestu překříží námi před pár minutami opuštěná modrá značka, po níž bychom došli např. na Slunečnou. Tato obec však není naším cílem, a tak zbytky železniční trati opustíme až následující cestu, která je neznačená a pokud na ni uhneme vlevo zavede nás mezi několik malých rybníčků. Vinný vrch máme právě před sebou. Jenže za Sporkou. Překonat ji lze řadou způsobů - přebrodit, přeskočit (nedoporučuji), přemostit spadlým stromem. Nejjednodušší je dojít k silnici, která se objeví po pravé ruce, a překonat vodní tok po ní.

Na kopec asi moc lidí nechodí, a tak nezbývá než vybrat si z několika stezek lesní zvěře a prodrat se na vrchol po jedné z nich. Pár metrů od silnice zřejmě najdeme dokonalý klid rušený jen stádem srnců, v jehož čele celou zimu stál kapitální šesterák (do května, kdy mu končí hájení, by snad mohl vydržet). Také najdeme zbytky staveb, které údajně nepatří hradu Klinštejn, o němž se prakticky nic neví (ani to, jestli býval skutečně zde), ale vyhlídkovému pavilónu z konce 19. století.

K cestě zpět navrhuji sejít dolů na silnici, vrátit se kousek do Libchavy a na křižovatce odbočit k zámku, který vlastní armáda a podle toho také vypadá. Jeho renesanční či gotické architektonické skvosty můžeme obdivovat jen přes plot, za neustáleho štěkotu psů - zabijáků. Za zámkem je letiště (ano, Horní Libchava má letiště) zemědělských letadel, ale my hned uhneme doleva a po polní cestě v poklídku dorazíme do Libchavy Dolní, která je už součástí dobře známé České Lípy. (pěšky- cca 7 km)

další Tipy na výlet v rubrice Víkend - Tip na výlet

Nahoru