Dalším z literárních děl, která jsou známá spíše z filmových a televizních adaptací, je anglický román z počátku 19. století Pýcha a předsudek.
Pýcha a předsudek je prvním a nejznámějším románem anglické spisovatelky Jane Austenové (dále např. Rozum a cit, Mansfieldský park, Ema). Výchozím bodem pro spisovatelčinu tvorbu bylo prostředí, které znala, tedy rodinný život středních či vyšších středních vrstev a aristokracie. Středostavovská rodina - pět dcer na vdávání, matka dohazovačka a intrikářka, otec, kterého se nic netýká. Za nápadníka je možné a chtěné považovat skoro každého muže v okruhu sídla, pokud má dostatečné postavení ve společnosti. Jak řekla sama autorka: „Píšu o lásce a o penězích; o čem jiném lze taky vůbec psát?“. Při čtení první stovky stran jsem měla chuť knihu odložit. Klevety, intriky, klevety, intriky. Po zažití jmen velkého množství postav a orientaci v nich jsem se konečně začala na četbu soustředit a vychutnávat si ji. Mám ráda romantické příběhy. V románu je pramálo jakýchkoli popisů, ať už krajiny, sídel, či vnitřních pnutí postav. Dynamika je stavěna na přímé řeči, a to nejen ve velkém množství dialogů, ale i v neméně důležitých dopisech. Kouzlo Pýchy a předsudku na mě funguje, těším se, až si pustím seriál (http://www.csfd.cz/film/82781-pycha-a-predsudek/) a film (http://www.csfd.cz/film/175274-pycha-a-predsudek/).
Jane Austenová
Pýcha a předsudek
Vyšehrad, 1986