V pořadí třetí kniha Petry Hůlové vypráví spletité příběhy asijských a evropských emigrantů v New Yorku.
Tvorba české prozaičky Petry Hůlové se dá rozdělit do dvou linií – první je situována do naší republiky (Přes matné sklo, Umělohmotný třípokoj, Strážci občanského dobra), druhá do zahraničí (Paměť mojí babičce, Stanice Tajga a Cirkus Les Mémoires). Druhá, zahraniční linie je typická pro tzv. "generaci útěkářů", mladé české spisovatele, kteří hledají inspirace ve světě (např. Bára Gregorová, Jan Malinda, Martin Ryšavý, Markéta Pilátová a právě Petra Hůlová). Cirkus Les Mémoires vypráví příběh dvou emigrantů v USA, Evropanky a Asiata. Tereza a Ramid se náhodně setkávají v New Yorku a oba v sobě nesou své příběhy. Ramidovu příběhu dává Hůlová více prostoru, především prostřednictvím historie jeho rodiny. Promluvy postav jsou většinou založené právě na vyprávění o minulosti. Střídání mnoha nesourodých prostředí a mnoha postav ve výsledku narušuje čtenářský zážitek, ovšem nejednotnost těchto úryvků ukazuje odlišnost lidských příběhů, které se i přesto stávají v určitém bodě podobnými. Jak je u Hůlové zvykem, jazyková stránka románu je založena na obecné češtině, která pojímá cizojazyčné výrazy adekvátní danému prostředí (a díky užité angličtině je mnohem snazší pochopit smysl výpovědí v této knize než mongolština v románu Paměť mojí babičce). Hůlovou stojí za to číst.
Petra Hůlová
Cirkus Les Mémoires
Torst, 2005