Josef Rybička, známý horolezec, který byl dokonce 50krát v Nepálu, pořádá každoročně v Radvanci na hájence horoškolu pro děti ve věku od 6 do 15 let.
Proč vznikla horoškola?
Horoškola vznikla, poněvadž hodně dětí začíná lézt na umělých stěnách a neumějí základní věci, které se týkají lezení na pískovci. Naučí se co to je spára, sokolík, hodiny a toto se na lezecké stěně nenaučí. Proto vznikla lezecká škola, aby si děti zvykly, co to vlastně je lezení po pískovci, že to má svá pravidla, své kouzlo. Také se naučí navazovat, jistit a hlavně je to pobyt ve volné přírodě, to je v podstatě poselství lezecké školy.
Neměl jste nějaký problém se založením lezecké školy?
V podstatě vznik lezecké školy je asi před 40 lety, kdy se jezdilo do Adršpachů, do Tisé, kde jsme byli týden nebo 14 dnů a až potom vznikl nápad udělat to tady, v Radvanci na hájence a je to na stejných základech. Akorát poslední dobou bereme děti do 15 let, poněvadž ty se chtějí ještě něco naučit, ti starší už mají jiné zájmy, ale to dneska patří k normálu. Takže to má v podstatě nějakou tradici. Když nepřeje počasí, máme tady lezeckou stěnu, ale hlavně máme okolo sebe pískovcové skály.
Je to s dětmi někdy náročné?
Jsou to děti a občas neposlouchají, ale za to shrabou listí, nebo jdou do lesa na dřevo. Ale především jde o bezpečnost, aby byly jištěný, aby se netoulaly nějakýma terénama, který jsou nebezpečný. K tomu patří také jízda na kolech. Je to náročné, týden se vším všudy. Musí tu být dohled, instruktoři, kteří pomáhají dětem.
A nějaké vylepšení do budoucna plánujete?
Děti tady mají možnost napsat do knihy, co se jim líbí. Až bude závěr lezecké školy, tak si řekneme, co by se dalo vylepšít na příští rok, jak by to mohlo fungovat. V každém případě horoškola opět příští rok bude a děti, které tu jsou a je jim od 6 a v podstatě do 15 let, určitě přijedou znovu.
Na pár otázek mi taky odpověděli samotní účastníci:
Proč jste se rozhodli zúčastnit lezecké školy?
Baví nás lezení, a díky horoškole se můžeme zlepšit. Někdo už leze delší dobu a je tu třeba už po čtvrté a někdo teprve začíná. Hlavně jsme ve volné přírodě a to je nejdůležitější. Je to bezpečný adrenalin, který se nedá nikde jinde zažít, to je asi hlavní důvod proč nás lezení tolik baví.
Máte tady také horská kola, jezdíte na nich i někam dál?
Občas jezdíme také k hranicím s Německem, kde jsou výborné podmínky pro lezení. Třeba na začátku lezeme tady na hájence nebo lezeme na Tisý. Nebo se jedeme vykoupat do Sloupu na koupaliště, které je od nás opravdu kousek.
Jaký je váš nejkurióznější zážitek z lezení?
Včera nám tady nejmladší účastník odvázal jištění, ale naštěstí se nikomu nic nestalo. I přesto, že je lezení bezpečný sport, se občas někdo odře o skálu, ale to není nic strašného. Pěkné taky bylo, když jsme lezli na skály v Německu, a nahoře nám bylo řečeno, že vidíme do 3 zemí naráz, tedy do Německa, Česka a Polska.
Více informací o horoškole se můžete dozvědět zde: http://www.hajenka-samota.cz/