Mladí a nadějní tenisté se představují

Verze pro tisk |

Ve druhém rozhovoru o českolipském tenise si představíme hned trojici nadějných tenistů, kteří to mohou v tomto sportu dotáhnout hodně daleko. Seznamte se s Kateřinou Čechovou (10), Adélou Nešickou (16) a Štěpánem Popelkou (16).

Proč jste se rozhodli pro tenis a co vás na něm nejvíce baví? 

Kateřina: K tenisu mě přivedli rodiče. Na tenise mě baví vyhrávat na turnajích a taky ráda trénuji. 
Adéla: Tak pro tenis jsem se rozhodla proto, že jsem chtěla dělat od malička nějaký sport a fotbal mi nevyšel, takže mě taťka postavil na kurt a chytlo mě to a pořád mě baví. A na tenise mě baví, že na něm mám dobré kamarády a také si mohu přijít na jiné myšlenky a odreagovat se od všeho. Samozřejmě mám ráda také vítězství a mohu se oblékat jako světové hráčky. :) 
Štěpán: Rozhodl jsem se proto, protože to je krásný sport, můžeš hrát jak za sebe, tak týmově. K tenisu mě přivedl můj táta a bylo to asi v 6 letech. Na tenise mě baví celková flexibilita, že se mohu porovnávat s ostatními ve věkových kategoriích. 

Jak dlouho se věnujete tenisu?

Kateřina: Teď to bude 6 let, tenis hraju od 4. 
Adéla: Celkem už 11 let. 
Štěpán: Tenisu se také věnuji už 11 let.

Jaký je váš největší úspěch? 

Kateřina: Můj největší úspěch je první výhra ve čtyřhře, ve které jsem vyhrála celý turnaj, a ten turnaj se odehrával v Mladé Boleslavi. 
Adéla: Tak za největší úspěch považuji to, že jsem se dostala na olympiádu za Liberecký kraj. Můj další úspěch je, že v kategorii starší žáci, kam jsem přijela jako outsider, jsem dokázala ten turnaj vyhrát a ve finále porazit dobrou hráčku. A další úspěch: že jsem teďka v dorostu dokázala trošku prolomit zimní neúspěchy, protože jsem byla zraněná a dokázala jsem se vrátit zpátky. 
Štěpán: Můj první největší úspěch byl první vyhraný turnaj v Kosmonosech a ve finále jsem porazil svého kamaráda. Tento turnaj jsem vyhrál v 11 letech v kategorii mladších žáků. Dále bych mezi mé úspěchy zařadil postup do celorepublikového turnaje, kde jsem postoupil do semifinále. A další úspěch byl, když jsem se dostal do finále v turnaji kategorii B, pořádaným tady v České Lípě. Poslední dobou mě zbrždovala zranění, hlavně přetrhané vazy, takže mám od trenéra zakázané sporty ve škole.

Věnovali byste se raději nadále tenisu, nebo byste raději studovali?

Kateřina: Nejdříve dodělat školu, ale pak se naplno věnovat tenisu. 
Adéla: Každý kdo mě tady v klubu zná, tak ví že, škola je můj nepřítel. Takže pokud by to šlo, tak bych se tenisu ráda věnovala profesionálně. A studuji Evropskou obchodní akademii v Děčíně, obor sportovní marketing a management, takže ke sportu máme hodně blízko. 
Štěpán: Určitě bych nejdříve dokončil střední školu. A když bych šel na vysokou školu, tak se k tenisu budu snažit dostávat co nejvíce. Kdybych se na ni dostal v Praze, zkusím obejít pár klubů, jestli by o mě neprojevili zájem, a snad bych se uchytil.

Jaký je váš tenisový vzor a proč? 

Kateřina: Když se dívám na tenis, tak koukám na všechny. Nemám speciálně vybraného hráče nebo hráčku. 
Adéla: Tak můj největší vzor v ženském tenise je Viktoria Azarenková, protože obdivuji její bojovnost, že se v ničem nevzdá a bojuje až do konce sil. A taky se mi líbí její oblečení. :) A u chlapů to je Roger Federer, protože je to král tenisu.
Štěpán: Z mých vrstevníků to je Jaroslav Vondrášek, líbí se mi jeho herní styl a dotáhnul to i docela daleko. Ze světového okruhu to je Gaël Monfils z Francie, zaujal mě jeho životní příběh, když ho také provázela řada zranění, ale pořád bojoval, zkoušel to dál.

Co je pro vás při tréninku nejtěžší? 

Kateřina: Občas trochu chybí koncentrace, ale jinak mě tréninky baví. 
Adéla: Při tréninku je pro mě nejtěžší běhat a že když mám svoji náladu, tak je to se mnou hodně náročné. Trenér to má někdy se mnou hodně složité. 
Štěpán: Nepadnout unavením k zemi. Mám hodně školy, a na kurt přicházím často unaven, takže zvládnou ten nápor na tréninku je dost náročné.

Trénujete raději v hale nebo venku? 

Kateřina: Raději hraju v hale. 
Adéla: Tak určitě je pro mě přednější antuka, takže raději hraji venku. 
Štěpán: Herně hraji raději v hale, protože mám rád rychle povrchy, ale v létě je člověk zase venku na vzduchu a alespoň se opálí. 

Jaké jsou vaše tenisové plány do budoucna? 

Kateřina, Adéla: Kdybych to nedotáhla do vrcholového tenisu, kterým bych se mohla živit, tak bych chtěla trénovat v některé tenisové akademii a později si tenisovou akademii také otevřít. Takže tenis vidím jako svoji budoucnost. 
Štěpán: Pokud to půjde, tak se budu tenisu věnovat nadále. Úspěch by byl dostat se s týmem do druhé ligy.

Jak je tento sport pro rodiče náročný časově? 

Táta Kateřiny: Tak baby tenis nebyl tak náročný, ale nyní už to je časově hodně náročné, ale dceru to baví, a to je důležité. Za rok jsme na turnajích až 30-35 víkendů.
 

alt
alt
alt
Nahoru