Mezi nejohroženější knihy patřil patřil i velký atlas bitev sedmileté války z roku 1790. Společně se vzácnými atlasy ho zrestauroval díky podpoře Ministerstva kultury ČR a Libereckého kraje v roce 2005 pan Ladislav Faigl.
„Collection de quarante deux planes de batailles, sieges et affaires les plus memorables de la guerre de sept ans… par J.F. Roesch, Franckfurt/Main, Jean Chretien Jaeger 1790.“
Album 42 bitevních, obléhacích i civilních plánů bojišť sedmileté války (1756-1763). Titulní listy jsou dva, levý francouzsky, vpravo německy tištěný ekvivalent. Atlas je dedikován dne 1. února 1789 jeho výsosti Fridrichu Wilhelmovi, pruskému korunnímu princi. Plány jsou zhotovené technikou mědirytu, jednotlivé plány jsou doplněny textem, poznámkami a legendou.
Na úsvitu sedmileté války poslali Francouzi válečnou výpravu na Menorku, která byla britskou državou, a zablokovali hlavní město Mahón. V přilehlých vodách pak 20. května francouzská bitevní flotila porazila anglické válečné lodě, které se pokoušely blokádu mahónského přístavu prorazit. Menorka padla 28. května 1756. V Evropě vypukla válka, ve které proti sobě stály Francie, Rakousko, Rusko a Švédsko na straně jedné a Prusko a Anglie na straně druhé. Vyhlášena byla 17. května roku 1756.
V podstatě šlo o světovou koloniální válku, která splývala s francouzskou a indickou válkou v Severní Americe a tvořila součást anglicko-francouzského zápasu o rozdělení světa. Začala v Evropě útokem Fridricha Velikého na Sasko 29. srpna 1756. Prusové dobyli Drážďany a ustupující Sasy uzavřeli do pasti na Labi. Rakouskou armádu, která spěchala obklíčeným Sasům na pomoc, porazili u Lovosic. Sasko potom kapitulovalo.
Vojska Fridricha Velikého vtrhla v dubnu 1757 do Čech a s rakouskou armádou se vypořádala 6. května ještě před Prahou. Ztráty se na obou stranách blížily tisícům. Město se ocitlo v obležení.
Třicetičtyřtisícová Fridrichova armáda utrpěla 18. června porážku u Kolína potom, co se pokusila zaútočit na šedesátitisícovou armádu, která měla pomoci obležené Praze. Na pruské straně bylo 8 tisíc mrtvých a raněných a 5 tisíc Prusů se zmocnil nepřítel. Rakušané přišli o více než 8 tisíc vojáků. Fridrich od dalšího obléhání Prahy upustil a ustoupil do Německa, ale to už zahájila více než čtyřicetitisícová spojenecká armáda útok na Prusko a Hannover.
26. července zvítězili Francouzi u Hastenbecku nad armádou vévody cumberlandského a vytlačili ji z Hannoveru.
Fridrichova jednadvacetitisícová armáda drtivě porazila dvakrát silnější armádu francouzskou 5. listopadu 1757 u Rossbachu. Za vítězství zaplatila ztrátou pouhých 600 vojáků, zatímco francouzské ztráty činily 3 tisíce mrtvých a raněných a 5 tisíc zajatých. U Leuthenu (poblíž Vratislavi) zasadila 6. prosince Fridrichova armáda o síle 36 tisíc mužů naprostou porážku pětašedesátitisícové armádě rakouské. Pruské ztráty přesáhly 6 tisíc, rakouské dosáhly hodnoty 10 tisíc a 12 tisíc zajatých. Když Vratislav kapitulovala, Prusové se zmocnili dalších 17 tisíc zajatců.
25. srpna 1758 se u Zorndorfu utkaly v nerozhodném boji pruská a rakouská armáda. Nesmírné ztráty utrpěly obě strany.
14. října byla devětařicetitisícová armáda poražena u saského Hochkirchu, kde opět utrpěla těžké ztráty: 9 tisíc mrtvých a raněných. Spojenců bylo 18 tisíc a přišli zde o 7,5 tisíce vojáků.
U Mindenu 1. srpna 1759 zaplatila třiačtyřicetitisícová německo-britská armáda za vítězství nad francouzskou armádou čítající 60 tisíc mužů téměř 3 tisícovými ztrátami, zatímco Francouzi přišli o 7 tisíc vojáků.
Největší ztráty utrpěl Fridrich Veliký 12. srpna 1759 v bitvě u Kunnersdorfu (poblíž Frankfurtu). Jeho padesátitisícová armáda měla přes 17 tisíc mrtvých a raněných a více než tisíce pruských vojáků se zmocnili spojenci, kterých bylo původně 98 tisíc, po bitvě už jenom 82 tisíc.
Britské loďstvo admirála Edwarda Hawka porazilo 18. srpna za cenu zanedbatelných ztrát francouzskou flotilu v portugalských vodách u Lagosu. Francouzům velel admirál Hubert de Conflans. Britové se zmocnili tří nepřátelských plavidel a dvě potopili. Zbytek francouzské flotily uprchl do Quiberonského zálivu v Bretani, kde mu ještě Britové 20. listopadu zasadili drtivou porážku. Na mořském dně skončilo sedm z jedenadvaceti francouzských válečných lodí.
Pruská armáda Fridricha Velikého utrpěla 15. srpna 1760 v boji s Rakušany více než třítisícové ztráty. Rakušané zde u Leignitzu přišli o více než 8 tisíc mužů. Fridrich pak před mnohem větší spojeneckou armádou ustoupil. Prusko-rakouská bitva u Torgau (poblíž Labe) dopadla v podstatě nerozhodně. Prusové zde měli 3. listopadu 1760 při původním stavu bezmála 49 tisíc mužů více než 13 tisíc raněných a mrtvých a 4 tisíce zajatých. Dvaapadesátitisícová spojenecká armáda přišla o 7 tisíc mužů mrtvých a raněných a 7 tisíc zajatých.
Dne 15. května 1762 Rusko vystoupilo z války na základě petrohradské dohody, tohoto dne skončil ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Pruskem. Švédsko opustilo válečnou vřavu podle hamburské dohody z 22. května. Válka mezi Rakouskem a Pruskem v Evropě skončila hubertusburskou dohodou ze 16. února, která obnovila předválečný status quo.
Nově zrestaurovaná kniha je vystavena v expozici Vlastivědného muzea a galerie v české Lípě od 2. května.