Helena Ratislavová se aktivně angažuje v českolipském filmovém klubu od roku 1983. Klub přátel filmu Česká Lípa (KPF), jak se klub oficiálně nazývá, vznikl v roce 1979 a pro Českou Lípu zajišťoval masivní filmovou osvětu prakticky až do přelomu 21. století.
Předsedkyně sdružení a dramaturg v jedné osobě nyní musí o své diváky bojovat více než kdy jindy. Stále však existuje společenství lidí, pro které je film neodmyslitelně spjat s prostorem tmavého kinosálu a cestu do sálu si vždycky najdou. Třeba jednou za čtrnáct dní v pondělí do Kina Crystal. V pondělí má navíc před sebou poslední projekci podzimní sezóny, kultovní americký snímek bří Coenů Big Lebowski.
Proč má v dnešní době domácích kin kino jako budova smysl?
Filmy jsou natáčeny především pro plátno a pro emotivní kolektivní zážitek z jejich sledování. To nenahradí sebevětší velkoplošná obrazovka. Mnohokrát si ani neuvědomíme, jak nám televizní formát osekává širokoúhlý obraz.
A jakou má podle tebe plnit úlohu filmový klub?
V drtivé převaze komerční produkce dává šanci filmovému umění. Umožňuje vidět klasická díla filmové historie na plátně a ne jen v TV nebo na DVD.
Cítíš proměnu úlohy KPF v kulturním životě České Lípy?
V 80. letech byla možnost vidět filmy, které nebyly běžně dosažitelné. Od 90. let pak filmy, o které nestála kina. V 80. letech to byla nejen v České Lípě masová záležitost. Promítalo se ve Velkém kině u nádraží. Kino bylo od přízemí až po poslední patro našlapaný, lidi byli všude na každém představení. Úvody před filmy měly až patnáct minut. Lidi to poslouchali, líbilo se jim to, bavilo je to. Teda doufám. :)
Jaká jména jsou tedy spojená s filmovým klubem v České Lípě? Formovaly nějak tyto tváře dramaturgii KPF?
Roland Schür, který KPF v České Lípě zakládal. Měl spoustu kontaktů na správné lidi a skrze ně bylo možné se dostat k těm správným filmům. V 80. letech byly legendární jeho výlety za filmy do drážďanského kina. Jezdilo se tam přibližně jednou za tři měsíce. Kino jsme měli půjčené a viděli jsme díky tomu snímky, které u nás byly zakázány. Vzpomenu si například na Leoneho Tenkrát v Americe. Roland nám to všechno simultánně překládal ze zadní kabinky. Byly to nádherné zážitky a navíc jsme si v Drážďanech nakoupili. :) Rolandův německý kamarád bral zase Němce k nám a my jsme jim u nás v Kinokavárně promítali například Formanovy filmy.
Kam směřuje tvá současná dramaturgie?
Nijak se nevyhraňuji, vybírám filmy, které bych já jako divák určitě chtěla vidět a užít si filmový zážitek. Chci, aby měli diváci možnost zhlédnout výjimečné a umělecké snímky. Mnozí diváci kina nechodí na klubové filmy, domnívají se, že půjde o díla náročná a nepochopitelná. V našem FK se snažíme střídat náročnější snímky s odlehčenějšími, s filmy ze současné produkce a filmy oceněnými na evropských festivalech. Pokud se zároveň v distribuci objeví nějaký léty prověřený skvost v remasterované verzi, taktéž jej ráda zařadím.
Na co se mohou diváci těšit na jaře?
Jarní sezóna se ponese v duchu lásky. Lásky k životu, k lidem i k filmu. Těším se na dva mimořádné filmy skvělého tvůrce Paola Sorrentina. Jeho poslední film Velká nádhera, který má ambice získat Oscara, a jeden z jeho prvních filmů Následky lásky, který sklízel mnohá festivalová ocenění.
Jaký je divácký zájem o projekce Klubu přátel filmu?
Již řadu let má KPF své věrné členy, kteří chodí pravidelně na všechny filmy, ale těší mě, že si k nám najdou cestu i ti, které zaujme třeba jen jeden titul z naší nabídky. Ale na výjimečná díla vždy přijde výjimečný počet diváků. :)
Jaké filmy máš ráda ty? Preferuješ nějaké období, tvůrce, žánry?
Mám ráda nejenom světovou klasiku, umělecké evropské filmy, ale i hollywoodské trháky. Z tvůrců Bergmana, Viscontiho, Buňuela, Šindó, Wildera, Medema, Ridleyho Scotta. Můj asi vůbec nejoblíbenější film je jeho Blade Runner. Těším se, až některé snímky od těchto tvůrců budu moci znovu zařadit do programu. To však nastane, až doroste generace, která na nich v našem filmové klubu ještě nebyla. Přeci jenom za těch třicet let KPF jsme snad pouštěli vše, co se urodilo ve zlatém fondu světové kinematografie. U některých titulů však nastane problém, že nebudou, resp. nejsou v distribuci. Nabídka filmů už není tak široká, bohužel. Vetřelce prostě na plátně jen tak neuvidíme.
V roce 2014 oslaví KPF 35. narozeniny. Proto se musíme sejít znovu a zavzpomínáme více do hloubky. Jsi pro?
Jednoznačně.
Díky za rozhovor a na viděnou v kině, třeba už 16. prosince na dnes již kultovním snímku Big Lebowski.