Tento týden jsem s mnoha dalšími zhlédla koncert Rudyho Linky, který byl na českolipské poměry výjimečný v mnoha směrech.
Zaprvé byl ve všední den, konkrétně v úterý večer. Zadruhé se odehrál v prvním patře kavárny Union, kde se už pár desítek let nehraje. Zatřetí byl vyprodaný. A byl fantastický.
Nekuřácké prostředí s cca stovkou míst na sezení bylo plné již před osmou hodinou. Z míst na stání u baru bylo lze přehlédnout na první pohled velice pestrou skupinu posluchačů – z mnou poznaných to byli především českolipské hudební legendy, českolipské hudební legendy budoucí, lékaři a učitelé současní i minulí. Nerada bych si zde na někoho nevzpomněla, řekněme tedy, že publikem zkrátka byli lidé kulturní. A o kultuře celý večer byl.
Z mého pohledu hudebního laika si netroufám hodnotit výkony muzikantů. Hráli skvěle. A skvěle i působili, byť v pauzách hovořil pouze charismatický (a tím myslím CHarismatický) Rudy Linka. Energie z pánů muzikantů sršela a publikum ji s radostí vracelo. Dvouhodinový koncert s jednou přestávkou, během které jsem se v kuřáckém kroužku dozvěděla věci, které jsem snad ani slyšet nechtěla, a vyřešila problém s předáním klíčů od rodinné chalupy, byl zakončen dvěma přídavky. Dle poklidného odchodu většiny návštěvníků by ovšem nikomu nevadilo přídavků třeba dvanáct.
A shrnutí? Prostředí Unionky je krásné, personál profesionální, ceny na baru na mé poměry vyšší (35 za lahvovou třetinku Plzně mi přijde moc), koncert byl úžasný a z něj pramenící atmosféra výborná. Česká Lípa není mrtvá a lidi si cestu za kulturou najdou. Takže jednoznačné díky pořadatelům!