Pojďme na chvíli opustit rod Philippa Ehrenberga, z něhož pochází i americká herečka a zpěvačka Olivia Newton-John, a vraťme se k jedné z nejvýznamnějších českolipských rodin minulosti, k Elbelům.
Velký kus práce na tomto díle odvedla Jana Elbelová, a tak ji uvádím jako spoluautora. Její jméno dost napovídá o tom, proč ji právě tento rod tak zajímá. Více se o ní můžete dozvědět z tohoto dílu, v němž jsme se kromě jiného věnovali okolnostem vzniku českolipského morového sloupu.
Dnes se budeme věnovat Adalbertovi, jehož život se Janě podařilo za pomoci dalších amatérských genealogů zrekonstruovat podle dostupných matrik.
Adalbert Elbel (1732-1795) byl vnukem purkmistra Baltasara Elbela, který inicioval postavení morového sloupu. Byl synem Juliuse Wilhelma Elbela (1689 - 1768). Stejně jako jeho předci byl českolipským měšťanem a cínařem.
První manželství uzavřel ve svých třiceti letech dne 15. 2. 1762 s Annou Scherr, o osm let mladší dcerou měšťana a kupce Maxmiliána Scherra. Během desetiletého manželství zplodili pět zdokumentovaných potomků. Dcery Apolonii, Annu, Elisabethu a Magdalenu a syna, kterého Adalbert pojmenoval po svém otci, Julius.
Tři roky poté ale Anna zemřela, a tak se Adalbert ještě týž rok znovu oženil. Druhou manželkou mu byla o 26 let mladší, teprve čtrnáctiletá Francisca Engelmann, dcera kožešníka Franze Engelmanna. Společně měli dalších osm dětí, jen chlapce. Rodina žila v domě v „Schuster Gasse“ – dnešní ulici Prokopa Holého.
Od roku 1770, kdy se zavedlo číslování domů, byl dům označen číslem popisným 135. Dnes na jeho místě stojí dům č. p. 140 postavený roku 1970. Podle výpisu z Katastrálního úřadu patří nemovitost třem vlastníkům a není nejlépe udržovaná.
Kromě toho zdědil Adalbert po své sestře Magdaleně rozsáhlý dvůr s pozemky v Zádušní ulici a další polnosti a dům na náměstí u Kostelní ulice. Dnes se zřejmě jedná o číslo popisné 130, kde nalezneme populární kavárnu a cukrárnu U Madony.
V roce 1773 je Adalbert označen jako „Elteste“, tj. starší mistr cínařského řemesla, poté se s ním setkáváme spíše jako s obchodníkem, městským radním a v letech 1775–1778 a 1779–1787 jako s purkmistrem. V josefském katastru z roku 1787 je označen jako majitel celkem čtyř domů ve městě. V roce 1793 sepsal poslední vůli a 18. listopadu 1795 zemřel. Bylo mu 63 let.
Inventář jeho pozůstalosti ze 30. března 1796 obsahuje v části nazvané „An Zinn“ asi 65 položek cínových předmětů v různých počtech kusů (od 1 do 25). Celková hodnota jeho majetku činila 12 723 zlatých. Z díla českolipského cínaře a purkmistra Adalberta Elbela uvádí K. Bondy pouze talíř, který býval ve sbírce dr. Sigmonda v Chomutově (dnes neznámý). Neznáme tak ani jeho cínařskou značku. (Informace v posledních třech odstavcích jsou z článku J. Panáčka s názvem Českolipské cínařství. Vyšlo ve sborníku Bezděz 2011.)
Adalbertovy děti
Z třinácti Adalbertových potomků paní Jana odhalila osudy pěti synů. Je možné, že další děti zemřely v kojeneckém či dětském věku. Bohužel matrika zemřelých z let 1777-1786 pravděpodobně shořela při požáru kostela v roce 1785, takže to nelze ověřit. Jediné úmrtí dítěte našla v roce 1799, kdy v nedožitých 10 letech zemřel Adalbertův syn Bernard.
Nejstarší ze synů, celým jménem Julius Mauritius Franz Xaver Elbel se narodil 4. října 1768 v České Lípě. Kmotrem mu byl černobarvíř Franz Karas. Jako nejstaršímu synovi se mu dostalo dobrého vzdělání. Stal se advokátem obojího práva. V 38 letech se v Humpolci, kde zastával funkci justiciára (úředníka se soudní mocí), oženil s třiadvacetiletou Barborou Bubákovou z Mnichova Hradiště. Měli šest dětí a žili v Dolních Kralovicích, kde také Julius 17. února 1839 zemřel.
Syn Mauritius Nicolaus de Tolletin Elbel narozený 8. března 1777 zůstal v České Lípě a stal se obchodníkem. Oženil se v 32 letech s šestatřicetiletou Franciscou Kellner, dcerou obchodníka Jana Kellnera. Přestěhovali se do domu č. p.130 tehdy s vchodem z hlavního náměstí.
Matriční zápis svatby Moritze a Francisky
Tento dům má dnes adresu Škroupovo náměstí č. p. 135, směrem z náměstí je tam prodejna oděvů. Tam se jim narodili tři děti Emílie, Eduard a Robert. Bohužel žádné z nich se nedožilo ani roku. A tak již dál tato linie Elbelů nepokračovala.
Jejich dům při pohledu z náměstí T. G. M. i z náměstí Škroupova:
Nejmladší syn, křtěný Adalbertus Tadaus Elbel, který je v pozdějších zápisech uváděn jen jako Tadeus, se narodil 25. ledna 1793. V necelých třech letech mu zemřel otec. V rámci rodinné tradice se také stal obchodníkem. Za manželku si vzal Johanu Göttlich, dceru Antona Göttlicha, justiciára u hraběte Kounice na zámku Neuschloss (Zahrádky). Žili spolu v Tadeusově rodném domě č. p. 135. Narodily se jim tam dvě dcery Therezie a Anna. Pak ale v roce 1821 zemřel Tadeus ve svých 28 letech na tyfus. Měsíc po něm zemřela také starší dcerka a rok a půl na to i ta mladší.
A tak jedinými mužskými pokračovateli rodu Elbel v České Lípě byli potomci Rudolfa.
Rudolf Leopold Elbel se narodil 17. listopadu 1784. Při svatbě v roce 1812 mu bylo 28 let a je zapsán jako měšťan, obchodník a cukrář. Jeho nevěstou byla Francisca Kellner, dvaadvacetiletá dcera ctihodného starosty Tobiase Kellnera. Ten byl starostou České Lípy dlouhých 42 let (v letech 1794 – 1836.) Svatba to byla doslova na poslední chvíli. Pouhých 11 dní po svatbě totiž Francisca porodila dítě v č. p. 135.
Předchozí díly naleznete: