Mezi výběhy na českolipské kopce jsem se zastavil u nejstaršího českolipského kostela – kostela sv. Kříže.
Na tabulce při vstupu se mimo jiné dozvíte, že šlo původně o gotický kostel, který byl založen v roce 1389 za účasti přední lipské rodiny Weimilů. Před rokem 1491 za Jindřicha Berky z Dubé a jeho synů došlo k výrazné pozdně gotické přestavbě. Část původního krovu výjimečné stanové střechy se zachovala dodnes.
Kvůli této tabulce jsem tam však neběžel. Kolem kostela býval hřbitov a z něho se dochovalo jen velmi málo náhrobků. Jeden z těch, který přečkal století, je umístěn na stěně kostela. Obsahuje jména Rudolfa, Francisky, Julie a Johanny Elbel.
Vracíme se tak aspoň na chvíli k původní myšlence celého seriálu – pátrání po osudech těch, kteří mají v Lípě svůj hrob.
Rudolf byl tím, kdo zachránil rod Elbel v České Lípě, aby nevymřel po meči (o tomto rodu najdete více informací v předchozích dílech - zde a zde).
S velkou částí textu mi opět pomohla Jana Elbelová, takže proto je uvedena jako spoluautorka.
Rudolf Leopold Elbel se narodil 17. listopadu 1784 do významné českolipské rodiny obchodníka a cínaře Adalberta Elbela. Měl už několik starších bratrů a sester. Také on se věnoval obchodu, jen místo cínových talířů prodával něco dobrého na ně.
Když se Rudolf v lednu 1812 ženil, byl zapsán jako měšťan, obchodník a cukrář. Jeho nevěstou byla o šest let mladší Francisca Kellner, dcera ctihodného starosty Tobiase Kellnera. Svatba to byla doslova na poslední chvíli. Pouhých jedenáct dní po svatbě totiž Francisca porodila dítě.
Dcera Francisca se však dožila pouhého půl roku. Ještě další tři děti se narodily v rodném domě svého otce, v tehdejším č. p. 135 na náměstí. (dnes nám. T. G. Masaryka č. p. 130). Druhá dcera, Julie, se dožila dospělosti, ale zemřela jako svobodná ve 49 letech na krvácení do mozku.
Syn, pojmenovaný po otci Rudolf, se narodil v lednu 1815. Nikdy se neoženil. Poněkud se trhnul z rodinné tradice a stal se statkářem. Vlastnil v okolí města několik pozemků, na nichž hospodařil. Zemřel svobodný v 65 letech.
O další dceři pojmenované opět Francisca, která se narodila roku 1816 v č. p. 135, paní Jana zjistila, že se provdala ve svých 28 letech za Karla Rotha, vrchního soudního vykonavatele v Brně-Líšni.
V roce 1819 se oženil Rudolfův mladší bratr Tadeas, dědic domu na náměstí. se tedy z rodného domu odstěhoval, a to do tehdejšího č. p. 101. (V roce 1836 při přečíslování domů změnil tento dům adresu na Langegasse 88; dnes je to ulice Jindřicha z Lipé 94). V té době se Rudolf začal zajímat také o nový obor – stavebnictví. V roce 1819 se s Rudolfem setkáváme už jako se stavebním inženýrem, když prosazoval zavedení veřejného nočního osvětlení ulic města.
V únoru 1820 se Rudolfovi už v č. p. 101 narodila dcera Karolína, která však zemřela po pouhých dvou týdnech života. Další neštěstí přinesl velký celoměstský požár v květnu 1820, při kterém rodina přišla o přístřeší. Dům obnovili a v lednu 1822 se jim tam narodila dcerka pokřtěná Anna Terezie. V dospělosti užívala jen jméno Terezie a v 25 letech se provdala za čtyřiatřicetiletého vdovce, Wilhelma Rappa, obchodního cestujícího a majitele domu v České Lípě. Vnukem této dvojice je rakouský akademický malíř Ernst Kutzer, narozený v České Lípě v roce 1880. Terezie zemřela ve 45 letech na blíže nespecifikované vyčerpání. Její manžel zemřel rok po ní.
Ernst Kutzer, zdroj: https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/
Mezi narozením dcery Terezie a dalšího potomka uplynulo šest let. To je nezvykle dlouhý interval v plození dětí. V té době se Rudolf patrně věnoval jiné činnosti. V nedávno vydané knize Požár města Česká Lípa v roce 1820 našla Jana Elbelová zmínku, že v roce 1826 se Rudolf podílel na proměně zástavby centra města z pozice krajského inženýra. Například vypracoval plán na „zřízení Mikulášské ulice přes zasypaný příkop městského opevnění“ a projektoval stavbu některých obytných domů.
Zdroj: https://turistika.mucl.cz/
Ve Státním okresním archivu v České Lípě se dochoval též plán na výstavbu nového farního kostela, který však nikdy nebyl realizován. Dle článku z roku 1987 se měl Rudolf Elbel též podílet na stavbě radniční věže.
V matrikách je poprvé jako cukrář a městský inženýr uveden až při narození dcery Marie v roce 1828. V prosinci 1829 se Rudolfovi narodila ještě dcera Karolína a v říjnu 1831 syn Anton. Když bylo Rudolfovi 50 let a jeho ženě Francisce 45 let, narodila se jim ještě dcera Johana. Ta zemřela ve svých 21 letech na tyfus.
Dcery Johana a Julie byly pohřbeny společně s rodiči. Na kostele sv. Kříže se dochovaly náhrobní desky, jež nesou jména Rudolfa a Francisky, jejich dvou dcer a snachy Terezie.
Rudolf zemřel v dubnu 1859 na zánět plic ve věku 74 let, jeho žena Franciska v prosinci 1860 ve věku 72 let. Rudolf musel být člověk s mnoha zájmy a širokým rozhledem. Z matričního záznamu o jeho úmrtí se totiž dovídáme, že kromě cukráře a městského inženýra byl ještě školským dozorcem.
Záznam o umrtí Rudolfa Elbela v matrice
----------------------------------
Uvedení omylu na pravou míru: V díle o Adalbertu Elbelovi se hodně psalo o domech, ve kterých Elbelovi žili. Při určování současných adres, kde tehdejší domy stály, vycházela paní Jana z tzv. indikačních skic z roku 1843. Ovšem ukázalo se, že v roce 1836 došlo v České Lípě k přečíslování domů. Pro rozmístění čísel popisných před tímto přečíslováním neexistuje žádná dostupná mapa. S odhalením správných adres nám však pomohl pan Jaroslav Panáček z Vlastivědného spolku Českolipska. Tedy uvádíme na pravou míru, že tehdejší dům č. p. 135 má dnes adresu nám. TGM č. p. 130 a tehdejší dům č. p. 130 dnes již nestojí a stával v místech dnešních schodů na Škroupovo náměstí. Dále dům s tehdejším č. p. 101 byl v roce 1836 přečíslován na č. p. 88 a dnes má adresu Jindřicha z Lipé č. p. 94.
Předchozí díly naleznete:
Českolipský pantheon 1 – Miliardy hrobů
Českolipský pantheon 2 – Zapomenutí Ledererovi
Českolipský pantheon 3 – Rodák mecenášem Klimta a Schieleho
Českolipský pantheon 4 – Z České Lípy do Vídně
Českolipský pantheon 5 - Osudy švagrů Ignaze Lederera
Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských Židů
Českolipský pantheon 7 – Osudy rodiny vídeňského pěvce
Českolipský pantheon 8 – Franz Pick, ekonomem i špionem
Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora
Českolipský pantheon 10 – Stopy Boženy Němcové na Českolipsku
Českolipský pantheon 11 – Rodák, nerodák Pavel Altschul
Českolipský pantheon 12 – Komunista, odbojář i designový génius
Českolipský pantheon 13 – Surrealista Rudolf Altschul
Českolipský pantheon 14 – O rodu Elbel a morovém sloupu
Českolipský pantheon 15 – Oběti pogromu v Lípě mají svá jména
Českolipský pantheon 16 – Kdo z Pomády má kořeny v Lípě a Mimoni
Českolipský pantheon 17 – Lípa a geny Martina Luthera
Českolipský pantheon 18 – Rod Adalberta Elbela
Českolipský pantheon 19 – Ehrenbergovi a slavná mimoňská továrna