Dlužím vám ještě jeden dotazník. Od hráče, kterému jsem dal prostor už na začátku celé reportáže (zde) a který pro mě představuje určitý symbol českolipské kopané. Navíc je dost upovídaný a nebojí se říct svůj názor.
Jméno: Filip Šimoník
Ročník: 1994
Ze kterého českolipského klubu jsi odešel: Arsenal Česká Lípa
Kde v současnosti hraješ: FK Varnsdorf
Na jakém postu: defenzivní záložník, krajní obránce
Proč jsi z České Lípy odešel?
Jsou asi tři hlavní důvody. A rozhodnutí pak bylo vlastní, i když samozřejmě po dohodě s rodiči.
1) Už po několikáté nebyly naplněny sliby mateřského klubu. Ačkoliv jsme vyhráli svou soutěž, nepostoupili jsme do vyšší. A to i z důvodu nesplnění nutných podmínek, mezi které patřila umělá tráva. Skoro celý náš tým zůstal v Lípě (snad jen čtyři hráči včetně mě jsme byli kmenoví, všichni ostatní na hostování) hlavně z důvodu, že jsme po pádu z divize (kvůli staršímu dorostu, my jako mladší dorost jsme hráli slušný střed tabulky) cítili šanci na vítězství v kraji a rychlý návrat. I přes to, že v zimě jsme umělku nebo halu nepoznali, jenom jsme kroužili na tartanu či kolem areálu a dokonce ani na škváře, která se nepochopitelně nechala zarůst plevelem, jsme si nemohli zahrát a zatrénovat, jsme soutěž vyhráli. A pak už je to stejná písnička – nesplněné podmínky, není umělka, není postup. To zklamání bylo tenkrát neuvěřitelné, měl jsem chuť skončit s fotbalem, protože cesta do mužů v České Lípě byla pro odchovance, ať to zní paradoxně, jak chce, vždycky hrozně těžká.
2) Kontaktoval mě trenér Hradiský. Toho jsem stejně jako většina kluků z týmu obdivoval za to, že dokázal s muži postoupit do 3. ligy. Poté, co byl nepochopitelně odvolán, trénoval starší dorost, a i když jsem byl o dva roky mladší, bral mě na tréninky i na zápasy se staršími. To se mi naposledy stalo za pana Bahníka, který mě nechal hrát i s o tři roky staršími kluky Českou Ligu a to byla škola k nezaplacení. Takže určitě osoba a vřelé jednání pana Hradiského.
3) Možnost hrát dorosteneckou ligu U-19. Po tom zklamání z (ne)postupu jsem si říkal, že jestli ne teď, tak už možná nikdy.
Jakou soutěž hraješ a v jakých kategoriích?
Když jsem odešel, hrál jsem dva roky dorosteneckou ligu U-19, kde jsme si s kluky (prakticky úplně nově složený tým) postupně sedali a ten druhý rok jsme zakončili s 53 body na moc pěkném 5. místě. A na jaře jsme skončili třetí jen za Slávií a Jabloncem J. Momentálně hrajeme Juniorskou ligu U-21. A to je trochu jiné kafe. Obrovská škola, zážitky i poznání, jak se ten fotbal na vysoké úrovni vlastně hraje. Občas také někdo z nás zaskočí za divizní muže Nového Boru, s kterým je Varnsdorf spojen prostřednictvím farmy.
Byly naplněny tvé předpoklady a cizí sliby?
Myslím, že ano. Samozřejmě ne všechno je přesně podle vašich představ, ale bylo mi slíbeno, že budu přizván do kempu a když uspěju, budu hrát dorosteneckou ligu. Uspěl jsem a ligu hrál. K dispozici byla i regenerace či posilovna, i když ne v tak hojném množství, v jakém by byla potřeba, ale to bychom pak už asi museli trénovat dvoufázově – všichni jsme byli rádi, že po škole a tréninku jsme před osmou hodinou večer doma. Naším požadavkem bylo, abychom se mohli dostávat na tréninky a nedávali 100,- každý den za autobus, i tomu bylo vyhověno, nejprve jsme byli sváženi tranzitem (jelikož hráči Lípy či Nového Boru tvořili v týmu dokonce většinu) a druhý rok, když už jsem měl řidičák, jsme dokonce dostali k dispozici auto, kterým jsem spoluhráče svážel.
Můžeš srovnat podmínky v České Lípě a v novém působišti?
Můžu :o). Co se týče České Lípy, z mého pohledu bylo vidět, že na prvním místě jsou A-muži a pak… a pak je obrovská propast a až poté jsme byli my, jako dorost. Teplákovky jsme si koupili sami, balon jsem si také nosil svůj (ty objednané nestáli za nic [a proto taky asi byly objednané :D ]), regenerace neexistovala, na první hřiště jsme se příliš často nedostali (ale to nám nevadilo), horší byla zima, kdy opravdu nebylo kde trénovat a i z toho důvodu jsme se pak scházeli v šest či v jiném hojném počtu.
Varnsdorf je ale také jen fotbalový klub, nemůžeme čekat, že bude vše zalité sluncem. Umělka je samozřejmě obrovskou výhodou, ale když na ni sem tam musíte v létě, když praží sluníčko, proklínáte úplně všechno. Osobně umělku vůbec nemusím (nové generace umělých trav se s těmi starými ovšem nedají vůbec porovnat) a tělu, kloubům, kotníkům ani zraněním to moc neprospívá. Ale je to nutné zlo. Co je lepší, je asi přístup, ať už od trenérů, vedení či spoluhráčů. Po zápase máme možnost regenerace, což zahrnuje saunu, výřivku a masáž.
Co bys v novém působišti vyzdvihl a co ti tam schází?
Vyzdvihl bych trenéry a schopnost vedení – ať už jde o administrativu či shánění peněz. Není to tak dávno, co jsme s Českou Lípou jezdili do Varnsdorfu, který hrál v mládežnických kategoriích maximálně kraj, pro povinná vítězství. Za tu dobu dokázali získat vysoké a kvalitní soutěže pro mnoho ročníků, založili FAŠV, sehnali trenéry a co je hlavní, i hráče, s kterými v těchto soutěžích mohli hrát důstojnou roli. Kdyby toto dokázali v České Lípě, asi bych v tomto rozhovoru nefiguroval. A je mi líto, že se to Lípě nepovedlo, i když byly doby, kdy jak Arsenal, tak Lokomotiva hrály dorosteneckou divizi.
Schází mi asi větší soudržnost se spoluhráči, protože jsme roztahaní po různých městech, z různých klubů, s většinou se člověk setkává pouze na tréninku, což mě mrzí a je to škoda. Ale to asi nejde ovlivnit. Momentálně mi asi nejvíce schází větší provázanost týmu s některým specializovaným lékařem. Aby když se něco stane a někdo se zraní, mohl přednostně za doktorem, který udělá vše proto, aby se hráč co nejdříve uzdravil. Nyní jde člověk k obvodnímu lékaři, ten vás prohlédne, udělá rentgen a předepíše klid + nějaké masti či náplasti, které vám lezou do peněz.
Popiš trochu současné zázemí, tréninkové jednotky, možnosti regenerace.
Tréninkové jednotky 4x týdně, sobota volno, pondělí zápasy, úterý po zápase volno, ve středu regenerace. Kabinu máme, míče i oblečení (tréninkové, vycházkové, od kraťas po větrovku) jsme vyfasovali.
Dostáváš za fotbal už nějaké peníze? Pokud je možné zveřejnit, tak kolik?
Ano dostávám. Řekl bych to tak, že výplata mi pokryje výdaje spojené s dojížděním na tréninky a zápasy a i něco zbude. Kdybychom vyhrávali jako na běžícím páse, projevilo by se to pozitivně na výplatě. Což je příjemný bonus.
Byl jsi už vážně zraněný? Pokud ano, jak se tvůj současný, případně bývalý klub zachoval? Pokud jsi nebyl, jak si myslíš, že by se zachoval?
Ano, mnohokrát. Ale jen párkrát jsem kvůli tomu nemohl hrát. V nižších kategoriích je to výhradně vaše věc, nikdo se o vás většinou nezajímá, až se uzdravíte, zase přijďte. Ve Varnsdorfu jsem si natáhl vazy v koleni a rok potom i vazy v kotníku, zkontroloval mě týmový masér, poslal za doktorem. Pak docházíte na kontroly a doufáte, že se to zlepší. Přece jen lepší servis je u mužů. Za ručičku vás nikdo vodit nebude, to by musel člověk hrát někde výš.
Pomáhá ti nějak klub s přípravou na budoucí zaměstnání, se studiem apod?
Klub nám dal možnost si zařídit trenérskou licenci pod jeho záštitou. Jinak se školou vám ani pomoct nemůže (leda vám kvůli škole omluví neúčast na tréninku) a s budoucím zaměstnáním myslím také ne. Pokud tedy nejde o trenéřinu.
Jak vidíš reálně své budoucí fotbalové možnosti?
Doufám, že to někam dotáhnu, je snad sen každého dělat to, co vás baví, a ještě si tím vydělávat na život. Ale jsem realista, neočekávám, že bych se fotbalem živil. Proto studuju, fotbal je pro mě vášeň, kterou dělám rád, a to, že hraju tam, kde hraju, je pro mě zatím taková ta smetana.
Která je tvoje vysněná liga, tvůj vysněný tým, tvůj vzor?
Pokud jde o sny, tak určitě Premier League. Ale co bych dal za to ochutnat Gambrinus ligu. Vysněný tým je Arsenal Londýn, fandím také Slávii, ale to poslední dobou není nic pro kardiaky. Mezi vzory zařadím Stevena Gerrarda, motor, hlavu i srdce, které nelze než obdivovat, Cesca Fabregase či Phillipa Lahma. Ze starší generace (snad se neurazí) hráče typu Zidane, Makelele, Nedvěd.
Co si myslíš o budoucnosti českolipského fotbalu? Co by se muselo změnit, aby byl někde jinde?
Myslím, že přístup vedení. Musí vědět, že budoucnost je přece v těch nejmenších. Když se bude kašlat na ně, nikdy se to nezlepší. Taktéž rotace kádru i trenérů byla v posledních letech hrozná, měl by přijít někdo, kdo dostane šanci na to, aby zde prosadil dlouhodobější koncepty. A možná také přístup města, zaslechl jsem, že místo kraje se zde mohla kopat druhá liga. A ačkoliv chápu, že město sypalo zejména do Arsenalu mnoho peněz, utnout žílu úplně byla pro fotbal v České Lípě do značné míry konečná… Bez peněz nejde nic. Doufám, že se zde fotbal odrazí alespoň od té umělé trávy, která snad bude sloužit všem.
