20/2014

Tak kolik užitečných idiotů dorazilo k volbám tentokrát? Vymřou dřív komunisté nebo se dřív zahladí stopy po těžbě uranu? Bude těžba břidlicových plynů bolet stejně? Na Cruise nebo Sokola?

V pondělní krátké reportáži o výsledcích voleb do Evropského parlamentu (zde) jsem nepřímo slíbil, že se k nim v dnešním deníku ještě vrátím. Pondělní frustrace mě však přešla. Proč bych se měl trápit tím, koho lidé volili ve volbách, u kterých sám nechápu jejich význam?

O věcech, o kterých rozhoduje Evropský parlament, by podle mě mohl rozhodnout někdo úplně jiný. Někdo fundovanější.

Neúměrné mi přijdou platy i různé náhrady, které europoslanci získávají. Proč jsou nejlépe placenými politiky ti, které do jejich funkcí dostal nejmenší počet lidí? Přijde mi nemorální, když svými příbuznými a pár voliči zvolený lobbista v Bruselu má prakticky stejně jako v referendu zvítězivší prezident.  

Jaký vliv na fungování Evropské unie má poslanec populistické strany z desetimilionové země, který se vymezuje vůči všemu a všem?  

Sečteno, podtrženo, chápu tu naprostou většinu voličů, kteří k volbám nepřišli. Není se pak čemu divit, že disciplinovaní voliči komunistů v našem městě tolik bodovali. Připomínám, koho Českolipané kroužkovali.

Nejvíce Pavla Teličku, který všem imponuje svým v rugby zoceleným tělem a pověstí úspěšného euroúředníka a lobbisty. Přestože mu ještě není ani padesát, stihl před revolucí vstoupit do KSČ. Prakticky stejným kariéristou je třetí Jan Keller, ten se ani netají tím, že do KSČ vstoupil z prospěchářství. Ze stejných důvodů je zřejmě nyní v ČSSD a kvůli několika tisícům volů, teda voličů (sorry, se mi to plete), kteří k volbám dorazili, i v Evropském parlamentu.

Českolipané šli ještě dál. Kariéristy a kariéristky prostě milují. Jak jinak lze nazvat kdysi nejmladší komunistickou poslankyni Kateřinu Konečnou? Patriotismem se dá omluvit osmdesát kroužků pro kovanou komunistku Marii Nedvědovou, která ze strany vystoupila jen proto, aby mohla pracovat v soudnictví. A první desítku symbolicky uzavřel Miloslav Ransdorf - nesmírně inteligentní člověk, což vám potvrdí každý, koho učil na vysoké škole. Ale inteligentní jen v určitém slova smyslu, jinak by se přece nestal se svým platem mucholapkou na exekutory či se nenechal nachytat, jak si do europarlamentu chodí jen pro diety. Třicet devět lidí, kteří ho v Lípě kroužkovali, snad nečte ani Blesk.  

zdroj: ateo.cz

Veřejně prosím ty, kteří volí podle toho, koho nejčastěji viděli v televizi nebo na plakátu, aby příště raději k volbám nechodili. To by nás jednou v parlamentu mohl zastupovat někdo z Růžové zahrady, Křemílek, Kajínek a pan Tau. Předem děkuji!

Co jsem v týdnu stihl? Například exkurzi do strážských podniků Mega a Diamo. I pro studenty to bylo zajímavé srovnání. V soukromém podniku Mega vše působilo nově, úspěšně, efektivně. Ve státním Diamu ošuntěle, těžkopádně. Nicméně člověk nemůže dát jen na první dojem. Současní studenti už si neuvědomují historii obou firem. Na mě v Diamu dolehla tíha těch několika desítek let, kdy jsme byli ruskou kolonii. Narvali nám tu do země několik milionů litrů kyseliny sírové, aby si odvezli pár tisíc tun uranu pro své rakety. Zničili území o rozloze stovek hektarů, ohrozili ohromné zásoby vody. Diamo bude sanovat okolí Stráže až do mého důchodu a stát to bude kolem čtyřiceti miliard korun.

Nejhorší je, že jednou se dostaneme do takové energetické krize, že bude nutné uran vytěžit. A nejenom uran, ale také břidlicové plyny, u nichž očekávám podobné zásahy do přírody. Ve Stráži byla technologie nevyzkoušená, ověřovala se za pochodu, ekologie se neřešila. A navíc: vždyť jsme byli ta kolonie. Bude to v případě břidlicových plynů jiné?

Co se chystá příští týden?

V borském divadle si za 330 korun můžete hned v pondělí dopřát divadelní hru Římské noci, v hlavních rolích Oldřich Vízner a Simona Stašová. Ve čtvrtek vstupuje do kin akční 3D podívaná Na hraně zítřka s Tomem Cruisem v hlavní roli a také nová Hřebejkova komedie s názvem Zakázané uvolnění.