Štafeta: Michaela Ladýřová

Michaela Ladýřová je prvním rokem ředitelkou základní školy ve Skalici, před tím pracovala jako učitelka na prvním stupni. Štafetový kolík v našem seriálu získala od Pavla Hrice. Je tedy jasné, že bude mít něco společného s hudbou.

Pamatuji si, že byly nápady skalickou školu zavřít. Jak se vám ji podařilo zachránit a jaká je situace dnes?

Školu se podařilo zachránit, protože se právě změnila legislativa, která dříve předepisovala nutný průměrný počet žáků ve třídách. Dnes je to tedy tak, že klesne-li počet žáků pod 17 ve třídě, zřizovatele žádáme o výjimku. Může však existovat i třída s menším počtem než je 13, což dříve nebylo možné. Je to dobré v případech, že je škola jako jediná v obci.

Mám názor, že ne vše se dá měřit penězi a že škola je potřebná v každé větší vsi, ať to stojí, co to stojí. Stojí to ve vašem případě hodně? Jak jste na tom v současnosti s naplněností?

Ano, škola jistě stojí hodně peněz, neboť celý provoz je dotován z rozpočtu obce. Při menším počtu žáků ve třídách obec dotuje i platy učitelů, protože krajské dotace jsou počítány na počet žáků. Přesto je škola významným subjektem v obci, protože bez ní by lidé opouštěli obec a stěhovali by se do větších měst, kde škola je. Naplněnost je právě v průměru kolem 13 žáků na třídu.

Na úvod jste mi prozradila, že chystáte nějaké změny ve školním vzdělávacím programu. Jak u vás ŠVP vznikal? Měl nějaká specifika? Čeho by se měly týkat současné změny?

Náš ŠVP nabízí kvalitní základní vzdělání včetně současných trendů: první cizí jazyk od 3. třídy, dva další volitelné od 7. třídy, moderní digitální technologie a IT (interaktivní výuku), máme kvalitní program environmentální výchovy - spolupracujeme s firmou na likvidaci nebezpečných odpadů a recyklaci odpadů formou exkurzí a žákovských projektů. Máme výborné výsledky v matematice, ve Scio testech se pravidelně umisťujeme nad průměrem Libereckého kraje, ve finanční gramotnosti dokonce v prvních 10 procentech. Naši žáci každoročně přinášejí umístění v Pythagoriádě, v letošním krajském kole náš žák z 8. ročníku obsadil 6. místo, dva žáci ze druhé třídy ve své kategorii vyhráli. Nedávno si přivezli naši tři deváťáci krásné 5. místo z celostátního kola přírodovědné soutěže Evropské srdce, kde soupeřili ve finále vítězové krajů (porazili jsme i kraj Praha!)

Současné změny se týkají tělesné výchovy a sportu - protože chceme žákům nabídnout větší možnost pohybu v souladu s trendem pohyb do škol a se zdravým životním stylem. Od dalšího školního roku se bude tedy vyučovat tělocvik ve třech vyučovacích hodinách od 2.ročníku, tělesná výchova tak bude rozšířena o základy kolektivních sportovních her - míčových (vybíjená, volejbal, košíková, nohejbal, florbal, fotbal) a dalších jako softbal, frisbee, ringo, badminton apod. Jsem přesvědčená, že je potřeba děti zvednout od počítačů a naučit je, jak mohou aktivně relaxovat - kolektivní sporty jsou navíc zábavné a slouží i k prevenci sociálně patologických jevů.

Založila jste ve Skalici Mateřské centrum, které působí ve vaší mateřské škole. Co si mám pod pojmem Mateřské centrum představit?

Mateřské centrum je služba veřejnosti. Sdružuje maminky na mateřské dovolené a rodiny s malými dětmi, umožňuje jim se setkávat, vyměňovat si zkušenosti, pořádat společné akce, dětem usnadňuje utváření sociálních vztahů s vrstevníky. Teprve začínáme, ale věřím, že je to dobrá myšlenka.

Na jednu stranu se hovoří o tom, jak je školství podfinancované, na druhou je ve většině obcí právě škola budovou s nejnovější fasádou. Ne jinak je tomu i ve Skalici. Jak se vám spolupracuje s obcí?

Nemůžu si stěžovat. Na straně zřizovatele je hodně dobré vůle, školu podporuje. Na naší straně je snaha obci co nejvíce ulehčit, hledám možnosti financování různých aktivit z grantů. Zřizovatel využívá grantů právě na zhodnocení budov zateplením a výměnou oken - například. Právě bylo zahájeno zateplování sportovní haly. 

Asi bychom se měli bavit o vás a nejen o škole. Jste rodačka odtud ze severu?

Ne, rodačka nejsem. Pocházím z Prahy, tady na severu jsem 20 let. Je tu nádherný kraj. A Skalice je moje druhé rodiště. No, vždyť také pocházím z rodu Skalických (jsou od Kolína) :-).

Pan Hric vám asi předal štafetový kolík zejména kvůli vašemu souboru nazvanému Skalické píšťalky. Jak jste získala nápad sestavit flétnový soubor?

Do naší školy jsem přišla v roce 2000. Založila jsem soubor Skalické píšťalky. Měla jsem štěstí na děti. První, co začaly tehdy chodit v první a druhé třídě, byly moc šikovné a bezva parta. Vozili jsme si druhá místa každý rok z okresního kola Pískání pro zdraví. Také jsme natočili dvě školní cd a vystupovali v Německu ve spřátelené obci Bertsdosf - Hernitz. Nápad? Ani nevím - prostě mě to baví. Když jsme hráli v kině v Boru na závěrečném rozloučení s děváťáky (máme to tam každý rok) Titanic - plakalo celé kino.

Jinak míváme vánoční koncert v Ambitu na vánočních trzích také každý rok. A rádi hrajeme ve Skalici našim důchodcům. Děti už chodí další generace, jsou jiné, ale dokud je to baví, baví to i mě :-).

Jaký je o něj ve Skalici zájem?

Je velký. Reprezentujeme školu v obci i mimo ni. Často býváme požádáni, abychom zahráli na významných akcích v obci. No, jsou to malé děti, žádní profíci, ale o to je to krásnější, když vidíte, co už za pár let dokážou.

Ve škole máme ale i jiné zajímavé kroužky. Angličtina hrou, IT, divadelní kroužek - vloni natočil vlastními silami film. Nohejbal, sportovky a v neposlední řadě hasičský kroužek, který vedou dobrovolní hasiči ze Skalice. Jsou báječní, přijďte se podívat.

A jsme opět ve škole :o). Určitě máte ale i nějaké svoje soukromé zájmy, jenom ze školy se žít nedá … i když znám dost učitelek, které to více či méně úspěšně zvládají. Přesto, jak jste na tom vy?

Máte pravdu, času mi moc nezbývá. Ale každý člověk by si měl najít čas na relaxaci a koníčky, jinak by nemohl zvládat náročnou práci. Ve svém volném čase dělám opak toho co ve škole. Jezdím na kole, na bruslích, chodím do přírody s přítelem a s pejskem. To mě nabíjí energií a vrací sílu. Také relaxuji hudbou – a to aktivním hraním na klarinet.

Komu navrhujete předat štafetový kolík?

Rozhodně mé kolegyni, paní ředitelce paní Mgr. Kamile Mikáčové ze ZŠ Žandov, spolupracujeme s ní na projektech, ale ona je v nich ten hlavní kůň.