V Meyerově lexikonu z roku 1840 je Česká Lípa charakterizována jako „Eine Fabrikstadt in Böhme“. Nálepku města továren v Čechách získala kvůli kartounkám, v nichž výroba potištěných látek a šátků v těch letech kulminovala. Do stínu se tak dostalo zemědělství a obchodování, tolik typické pro zdejší kraj, s tradicí sahající až do středověku.
Až do konce 19. století se zde konaly slavné jarmarky. Oblíbené byly týdenní čtvrteční trhy, které se řídily přísnými pravidly. Podle druhu zboží byli trhovci, kteří k nám přijížděli také z Litoměřicka, Boleslavska a Žatecka, rozmístěni po celém městě. Nabídka byla pestrá: mléko, máslo a další mléčné výrobky, vejce, mouka, brambory, ovoce, zelenina, živá drůbež, kůzlata, jehňata, selata. Prodej doplňovaly výrobky bednářů, rukavičkářů, řemenářů, provazníků, mydlářů, klempířů, perníkářů, tkalců, kožešníků, hrnčířů. Prodávalo se také obilí. Pro něj jezdili českolipští formani do vnitrozemí. K jeho skladování sloužily velké sýpky (jedna zůstala v Bulharské ulici). Ze sýpek se obilí rozváželo i do okolních měst a také do Lužice.
Zrušení nevolnictví v roce 1781 velmi pomohlo rozvoji podnikání v zemědělství. Sedláci se mohli vykoupit z roboty, stávali se samostatnými, měli zájem svoje podnikání zvelebovat. V tom jim pomáhal Zemědělský spolek pro okres Česká Lípa, sekce Vlastenecké hospodářské společnosti se sídlem v Praze, který byl založen v roce 1851. Členství v něm poskytovalo uživatelům značné výhody. Spolek shromažďoval informace o výnosech, s rolníky konzultoval zavádění nových strojů, šířil osvětu vydáváním brožur, které rozdával na přednáškách. Propagoval pěstování vína, které se ale neujalo. Větší úspěch slavilo pěstování chmele. Na Dubsku vznikla odrůda Dubský zelenáč, který byl velmi oblíbený. V Dubé se konaly vyhledávané chmelové trhy. Později jej zcela zlikvidovalo pěstování chmele na Žatecku.
Spolek pořádal výstavy. První se uskutečnila v roce 1853 a navštívil ji excísař Ferdinand I. Velká výstava se konala na Ptačí louce v roce 1867. Na ni se vystavoval i dobytek, jehož chov se zde velmi rozvinul.
Význam zemědělství na Českolipsku stoupl přestěhováním střední zemědělské školy z Libverdy u Děčína v roce 1879 do usedlosti Růžový dvůr. Zpočátku dvouleté studium mělo teoretickou výchovu doplněnou praktickou výukou polního hospodářství na přilehlém pozemku, na kterém byly i stáje s dobytkem. Školní kuratorium se spolu se Zemědělským spolkem zasloužilo o stavbu nové školy pod Špičákem, do které se žáci i studenti přestěhovali v roce 1894.
Zásluhou spolku vznikaly různá družstva, např. osevní u uhelného nádraží, které členům zajišťovalo kvalitní osiva a hnojiva. Drobným rolníkům se osvědčilo členství ve strojním družstvu, které z vložených prostředků podílníků nakupovalo a půjčovalo stroje. Velmi důležité bylo družstvo pro povznesení dobytkářství. To mezi členy šířilo osvětu o nových trendech v plemenářství, zušlechťování dobytka, zajišťovalo obecní kozly a býky, veterinární prohlídky, poskytovalo rady proti chorobám. Stopy na Českolipsku zůstaly dodnes po družstvu mlékařském. To vybudovalo několik mlékáren, ve kterých se se vyrábělo máslo (ve Velkém Grunově velmi kvalitní, 3x získalo cenu za kvalitu) a další mléčné výrobky včetně měkkých kořeněných sýrů, které byly velmi žádané, byla to oblíbená pochoutka k pivu.
Na konci 19. století zakládal Zemědělský spolek družstevní záložny, do kterých si rolníci ukládali na čtyřprocentní úrok peníze. V České Lípě vznikla i druhá největší pojišťovna v Čechách Agrária. Byla založena v roce 1846 a první kancelář sídlila v přízemí dnešního českolipského muzea. Rolníkům pojišťovala majetek a nabízela jim různé pojistky, např. proti požárům stodol a dalším živelným pohromám.
Po 1. světové válce a vzniku Československého státu bylo nutno se vyrovnat s novými podmínkami a problémy, které vznikly v zemědělském sektoru. Nejlepší ochranu mohla poskytnout politická strana, která by chránila a prosazovala zájmy jednotlivých družstev a jejich členů. Již 17. listopadu 1918 byla v České Lípě založena politická strana Svaz rolníků (Bund der Landwirte), která se ve zdejším politickém okresu starala o 53 rolnických spolků. Ústředí sídlilo v dnešní ulici Paní Zdislavy čp. 298 a zde vznikla v roce 1919 i první redakce časopisu Deutsche Landpost, který vycházel ve velkých nákladech. Brzy se ústředí strany i redakce časopisu přestěhovalo do Prahy a jako celostátní strana byla založena v roce 1920. V České Lípě v této straně pracovalo mnoho schopných rolníků i politiků, např. poslanec Franz Heller, rolník a starosta Stružnice Franz Peterle, generální sekretář strany Raimund Graf.
Byla to strana aktivistická, která měla k Československu pozitivní postoj a odmítala separatismus sudetských oblastí. To až do roku 1935, kdy se předsedou strany stal Gustav Hacker a společně se stranou Německých Křesťanských demokratů a Německou stranou živnostenskou vstoupila v roce 1938 do Henleinovy SdP.
Zemědělství se na Českolipsku rozvíjelo na vysoké úrovni a v některých etapách jeho vývoj přesahoval rámec regionu. V posledních dvou desetiletích 19. století se stalo jednou z kolébek moderního politického agrárního hnutí.